Mrtvé vlny klasicky z boku, nám moc spánku nedopřály. Druhý den hned po snídani přejíždíme k ostrovu Pulau Nasi. V celé zátoce, která je svou polohou vzhledem k větru jako jediná vhodná ke kotvení, se valí příbojové vlny, které dávají tušit, že to ani tady nebude žádný med.
Vybíráme nejvhodnější místo na severozápadní straně a asi dvěstě metrů od překrásné pláže spouštíme kotvu a celý řetěz. Jsme natěšení na průzkum a hodláme ze břehu chytit rybu. Nasedáme do člunu, bereme prut, kufr rybařiny, masky, šnorchly, boty a ploutve. Až moc pozdě jsme si všimli, že příboj je zblízka ve skutečnosti horší, než jsme si mysleli. Teprve pár metrů před pláží se vlny náhle zvedají ke 2metrům, aby se vzápětí zlomily a ozdobily pěnovými hřebeny, které přepadávají a vytváří dlouhé tunely. Serfaři by byli v 7nebi. Magoři:-). To už máme pěnu pod člunem a že by nás z té šlamastiky vytáhl náš 5ti koňový motor, je asi tak stejně pravděpodobné, jako vzít si na lov medvěda vzduchovku. Katapultuje nás to na břeh. Druhá vlna přichází okamžitě po té první a zcela zalévá a téměř potápí člun. Třetí vlna vytrhává motor, který mizí v hluboké vodě. Vlny se s námi nemazlí. Ve vteřině láme jedno veslo jako párátko, druhé ohýbá do rohlíku, prut je už dávno na dva kusy. Praští s námi o zem, dává nám napít, převrací člun a vyplachuje z něj všechno, samozřejmě včetně nás. Voda, která se žene zpátky do moře a my teprve teď registrujeme, jak je pláž směrem k vodě příkrá, s sebou bere vše, co není přibité. Takže všechno, opět i s námi. Nemáme se čeho chytit. Meleme se jako v pračce a k tomu jedeme po zádech, po břiše, po prdeli. Je to fakt vážné. Snažíme se neutopit a ještě přitom pochytat, co se dá, co příboj na chviličku ukáže. V jedné chvíli se v další vlně objeví motor, který se nám naštěstí daří vytáhnout.
Co se z důležitých a hodnotnějších věci dalo zachránit, jsme s vypětím všech sil vynosili a vyházeli nad čáru příboje. Na zbytek kašleme. Je to příliš nebezpečné. Těžce oddychujeme a pozorujeme zakotvenou loď. V té chvíli je to nejdelších 200m na světě. Tatam je očekávaná plážová idylka! Se zlomeným veslem a bez motoru zpátky k lodi? V téhle hrůze? Nemožné! Sebevražda! Proudy nás poženou jako skořápku z kokosu. Před námi jen nekonečná masa Indického oceánu. S nejbližší pevninou můžeme počítat za 5tis mil – sloni, zebry, žirafy!!! Sedíme na břehu jako ztroskotanci. Rozdýcháváme vzniklou situaci a zvažujeme naše možnosti. Ulomenou lopatu vesla se daří o vyvržený kmen palmy narazit na hliníkovou tyč podběráku. Naštěstí ho mimořádně máme sebou, naštěstí se veslo zlomilo „příznivě“ a naštěstí oba průměry jakž takž odpovídají. Vydrží tyčka tu zátěž? Dobře víme, co bude, když ne. Ale dává nám to alespoň šanci se pokusit odsud dostat. Blíží se tma a v tropech se stmívá zatraceně rychle. Rozhodujeme se k akci. Prvních 15-20 metrů rozhodne, jestli dnes budeme spát v posteli nebo na písku. Daří se nám vystihnout ideální okamžik k roztlačení a naskočení do člunu a teď zabrat ze všech sil! Dokázali jsme to a naše radost je veliká! Rádiem nám hlásí Standa příjezd Fery a my se mu nezapomínáme pochlubit. Když zakotvil, dojel na člunu a utopený motor rozebral, vyčistil a zachránil. Do druhého dne by ho slaná voda uvnitř poškodila nevratně. Jsme opravdu moc rádi, že je nám Standa stále na blízku. Řekl nám, že by se v takových vlnách na břeh určitě nevydal. Další zkušenost. Motor ale opět šlape a to je nejlepší zpráva posledních dnů!
- Ujetá vzdálenost: 12,5 NM
- Celkový čas: 3h 30m
Noc byla opět příšerná. Ještě před východem slunce se posouváme o kousek dál , kde bychom mohli být více schovaní před větrem a vlnami. Taky nic, je to stále stejná písnička. Vyrážíme na břeh i s posádkou Fery. Po emotivním vyjednávání o ceně, si najímáme stařičký pick up s řidičem a Supermanem a na korbě projíždíme skoro liduprázdný ostrov. Na místní cesty se offroad báječně hodí. Zapochybujeme snad jen jednou při přejíždění mostku z prohnilých klád, jehož záruční doba vypršela někdy před patnácti lety. Slabší povahy dokonce za jízdy vyskočily a překážku zdolaly po svých. Zastavili jsme na několika krásných vyhlídkách a plážích a plni dojmů jsme se ve zdraví vrátili zpět na loď. Tentokrát nám počasí dopřálo klidného spaní.
