Na Rebaku jsou dvě dílny určené k opravě lodi. Seaspray Marine a Yacht Supply.
Kdyby bylo Alešovi líp, určitě zůstaneme déle a podnikneme nějaké výlety, ale na nic takového nemáme pomyšlení. Navíc se potřebujeme napojit na elektriku a doplnit vodu, v maríně v Telaze není místo, musíme se přesunout na Rebak. Spoléháme na “ známé“, které tu máme. Zlobí startér, alternátor, baterky a plachta genoa. Snad někdo pomůže. Bez toho se nehneme z místa. Přejezd trval asi hodinu. Konečně nemusíme šetřit ani elektřinou, ani vodou!!! Využíváme místního zázemí naplno. Cítíme se dobře!!! Ale večer… našli nás …. komáři!!! Ale to jsou nálety!!! Vytahujeme dávno zapomenuté zbraně a vůbec je nešetříme. V noci se nám stejně pomstili:-(.
Gruntujeme na lodi, dnes skoro celý den prší. Malinko jsme se prošli a poprvé, co jsme opustili Česko si objednáváme smažený řízek a hranolky. A jak nám chutnalo!!! A taky nám je po jidle hodně těžko. Něco za něco. Přemýšlíme, co dál. V Malajsii nezůstaneme, tady není na lodi co objíždět. Vrátíme se do Thajska. Máme dvě možnosti. První- letět do Penangu a vyřídit dvouměsíční víza, druhá- plout na Phuket a získat víza měsíční. Události posledních dní, kdy spadlo letadlo Air Asia, které využíváme, rozhodly. Poplujeme do Thajska na Phuket.
Bohužel je pracovní morálka na celém ostrově chabá, zastihnout nějaké opraváře jde jen těžko. Jsme zoufalí, bez prohlídky a opravy se nám zpátky do Thajska nechce. Nemůžeme si dovolit zůstat „viset“ na moři. Štěstí se na nás usmálo a my odchytáváme Noela z Yacht Supply a domlouváme schůzku na ráno následujícího dne. Noel přijel na mopedu s nářadím, proměřil baterky, prohlídl genou a výsledkem byla pouze rada: jeďte na Phuket, tam se na to podívají odborníci. Jsme zase na začátku a o 500 Kč chudší. Ale získali jsme alespoň spojení na firmu a jméno člověka, na kterého se máme obrátit. Půjčujeme si auto a jedeme na velký nákup. Auto je zvenku i uvnitř tak strašně dobité, nechce se nám věřit, že neslyšíme jeho pláč. Po necelých pěti ujetých kilometrech upadá zadní nárazník. Na pravé straně visí na neviditelné niti, levou couráme po zemi. Zastavujeme se v Telaze pozdravit Mirka. Náhodně se tu seznamujeme s Manuem, který zde opravuje lodě. Slibuje pomoc (za prohlídku a menší opravy bere sto Ringhitu na hodinu), ale bude na nás mít čas až za čtyři dny. Tak to ještě musíme zvážit.
Navečer se vracíme se zásobami zpátky na loď. Na Rebak jezdí hotelový speedboat, pendlující mezi Rebakem a Langkawi. Taháme těžké krabice, kolem spousta chlapů, ale nikoho ani nenapadne nabídnout pomoc. Ale na to už jsme si nějak zvykli. Dnes budeme kotvit v Telaze, hlavně kvůli vyřízení procedur s odjezdem z Malajsie. A třeba budeme mít štěstí a Manu si udělá čas, odhlašujeme se z maríny. Tady stojí stání pro naši loď 65,6 RM/den + elektrika a voda (což bylo za ty 4 dny stání 12,24RM-elektrika, 1,92 RM-voda). Po doplnění nádrží vodou nám začala spínat pumpa. Je to jasné znamení, teče v podpalubí. Proto pumpa pracuje a odčerpává. Ale každé dvě minuty už je moc často!!! Odpouštíme vodu z kohoutku, je možné, že nateklo do podpalubí přepadem nádrže. Nakonec je vše v pořádku a Rebak opouštíme.
