Ko Kradan, TH, 28.-29.12.2014

Většina turistů podniká na tento ostrov pouze jednodenní výlet, mimo čas 11-16, můžete krásy ostrova vychutnávat sami.

Dnes ráno jsme opustili Lantu a přejeli na ostrov Ko Kradan. Cesta proběhla v pohodě, jen nám nevál dostatečný vítr do plachet. Téměř celou cestu jsme odjeli na motor. Kotvíme na jihovýchodním pobřeží u malé plážičky. Místo je kouzelné. Tmavomodrá barva hlubší vody se střídá s úchvatným tyrkysem. Celé odpoledne jsme si dopřávali koupání a šnorchlování. Večer romantická procházka po pláži. Máme hlad, ale stejně jsou na tom i ostatní, kteří byli bohužel rychlejší a obsadili všechna místa, ve dvouch – ze tří – restaurací. Ve třeti hospůdce je až podezřele málo hostů. Vzápětí zjišťujeme proč. Ceny jídel i nápojů dvakrát vyšší, než je na místní poměry obvyklé. Objednáváme si a bohužel cena není přímo úměrná kvalitě a servis velmi vlažný. Dlouho se nezdržujeme a vracíme se ke člunu a na loď. Prožili jsme klidný a dnes hodně slunečný den.

  • Ujetá vzdálenost: 17,5 NM
  • Celkový čas: 4h 25m

Ko Kradan je nazýván „ostrovem lásky“, zejména kvůli svatbám, které se tady odehrávají pod vodou na den svatého Valentýna.

Ráno nás probudilo sluníčko. Chtěli jsme využít hezkého počasí, tak jsme ihned po snídani vyrazili na kajaku. Naším cílem bylo objet celý ostrov Ko Kradan, který měří na délku asi 2,5 NM. Cestu jsme si užívali, moře bylo klidné. Asi v polovině trasy jsme zastavili na malé, opuštěné pláži a šnorchlovali. Když už jsme se vraceli zpět, zastihla nás bouře. Zvedl se nejenom silný vítr, ale i vlny s bilými čepicemi a z černého nebe lilo jako z konve. Naštěstí už jsme byli v místech, kde začínaly resorty a my se tak celkem rádi nechali dofouknout ke břehu. Nejhorší hodinu jsme přečkali v místním baru. Po dešti jsme se vydali znovu na cestu. Projížďka už nebyla úplně pohodová, ale blížila se tma a my jsme se museli řádně poprat s vlnami, než jsme konečně přirazili k lodi. Ale o to víc byla dobrodružná. Zbytek dne zůstáváme na lodi. Vlny nás nepřestávají trápit a spolu s příčnými proudy nás celou noc fackují zleva, zprava, zepředu, zezadu a obráceně. Do toho vichr, který hraje na celou loď jako na rozladěný orchestrion. Tentokrát je to velmi dlouhé a intenzivní. Nejhorší za celou dobu. S chudáčkem Alešem to tak zahýbalo, že druhý den ráno bylo jeho první slovo „Brno“.