Na začátku léta roku 2014 nám připadalo jako dobrý nápad, pořídit si loď a vydat se objevovat svět.
V srpnu téhož roku se ocitáme poprvé v životě v Singapuru, abychom odtud pokračovali dál do Malajsie. Na jednom malém ostrůvku máme domluvené prohlídky několika lodí, které jsme si vyhlídli na internetu. V ruce máme ještě mokrou licenci k vedení námořní jachty skupiny „C“. Jsme vybaveni teoretickými znalostmi a máme za sebou týdenní kurz v Chorvatsku s dalšími čtyřmi lidmi na jedné menší lodi, takže kormidlo držel každý z nás asi dvakrát. Odhodlání máme na rozdávání, znalosti a zkušenosti nula.
Svatá ty prostoto!!! O lodi, na které chcete žít a brázdit oceány, je dobré vědět o trochu víc než jenom to, co se vám líbí na obrázku. Každá z nich je úplně jiná. Jednotlivé parametry jsou pro nás cizí slova a neznámé pojmy. Jsme ztraceni už v první minutě a na pevné zemi!! Naše angličtina stačí sotva na objednávku pití a jídla v restauraci, takže s námi přiletěl i kamarád Richard ze Slap, který se pro náš nápad nadchl a bravurně se ujal veškeré komunikace. Po dvou dnech prohlídek lodí v úmorném horku jsme stále na začátku. Jedna je moc stará, druhá vybydlená, třetí zase příliš velká, další příliš složitá na obsluhu, další taková a maková. Dochází nám humor. Náhle se nabízí ještě jedna loď. Mimo náš předchozí výběr. Makléř nás vede k plachetnici Sea Diamond III. Je to americká loď Hunter 410. Pár minut stačí a my víme, že právě kvůli této lodi jsme tady. Ještě je nutná projížďka na moři. Řízení přenecháváme makléřovi, aby se nestala katastrofa ještě před koupí. Ejhle, na širém moři nám loď nedělá úplně dobře. Když jsme se vrátili do mariny, chce náš makléř vědět, jak jsme se rozhodli. Celí zelení, s žaludkem naruby odpovídáme: ANO, BEREME JI :o) A je to tady. Vyrážíme bezhlavě vstříc vytouženým dobrodružstvím, jen my dva, vybaveni pouze teoretickými znalostmi. O nic přece nejde, chytneme kormidlo a plujeme :o).
5.11.2014, v 19:35 odlet Praha – Helsinki, cesta trvala 2,5 hodiny, pak jen hodinu na přestup, což nebyla žádná hrůza, na všechno byla spousta času. V Helsinkách je o hodinu více, než u nás. Odlet 23:55, přílet Singapore 17:30, kam jsme dorazili vyspaní a odpočatí. A krásně se o nás starali.
Na doporučení jsme v Singapuru rezervovali Fragrance hotel, na Lavender street. Byl čistý, sice hodně malý, ale na přespání v pohodě. Cena cca 1000 / os / noc. Po příletu jsme odhodili kufry a vyrazili do ulic. Pokoj byl natolik malý, že jsme se v něm sotva otočili :o)). Žízeň byla veliká a žaludek taky řval jako tygr. Po bloudění v ulicích, pro nás docela klidných, jsme zasedli v místní “žrádelně”. Rozpačitě jsme vybírali a nakonec na doporučení místních jsme si smlsli na pitě plněné masem a zeleninou a druhým jídlem byly smažené nudle. Nechybělo ani pivo Tiger (za 8 SGD :o(( ). Dali jsme si pár kousků a spali jako “zabití”.
Budíček neměl smysl, vstávali jsme v 9. Asi by bylo lepší mít více času, ale odpočinek je důležitý, proto je nutné naslouchat potřebám těla :o). Taxíkem (je kupodivu docela levný), jsme jeli k místu Players (což je velké “ruske” kolo, něco jako London eye). Z něj je možno prohlédnout si Singapore z ptačí perspektivy. Další možností, jak město prozkoumat, je 24 hodinový tiket, na který se dá Double Deckerem projet celý Singapur. Z busu je možné vystoupit na místě, které se líbí a pak opět na stejném nebo jiném místě opět nastoupit a pokračovat. Jde o tři různé trasy, mapy jsou k dispozici. Bohužel jsme neměli ideální počasí, v období dešťů moc snímků nenafotíš :o( a moc toho neprojdeš. Takže proběhla snídaně v Chines town, pak jsme prošli botanickou zahradu, řadou turistických stezek. A nechyběl ani oběd … jedna polévka a jedny žluté nudle. Výborné jídlo :o).
155 let stará botanická zahrada se nachází na okraji nákupní čtvrti Singapuru Orchard Road a je první a jedinou tropickou botanickou zahradou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Posledním busem jsme chtěli ještě na Santos. Musíme rychle všechno stihnout. Jenže jsme jediní cestující, řidič se netváří vesele, řekněme zpruzele … ale pravidla jsou jasná. Nastupujeme. Po chvilce nabízíme návrat, protože, se spustil takový liják, že jsme stejně nemohli ani vystrčit nos. Nakonec jsme byli pro řidiče “lucky” a dovezl nás až k hotelu :o). Zaplatit nechtěl. Místo toho si od nás vzal autobusové tikety. Tento večer už jsme nikam nevyrazili. Bylo to náročné a ležení v postýlce a tulení není taky špatné :o). Příště půjdeme ještě na místo Santos a pojedeme lanovkou přes celý Singapore. Snad nám bude počasí přát.
